Umění říkat ne vnímám jako souhrn několika jiných dovedností, které toto umění doplňují. V mapce výše můžete vidět, že naučit se říkat ne zahrnuje komplexní práci sám na sobě. Věřím, že mnohé odvětví této mapy je součástí vašeho osobního rozvoje už teď. Mapka však slouží k tomu, abychom si uvědomili, že možná říct ne je těžké právě proto, že nevíme, co všechno musíme brát v úvahu než se pro odmítnutí rozhodneme. V následujících řádcích se pokusím vysvětlit, proč si myslím, že jednotlivá odvětví s tímto tématem souvisí.
HRANICE
Nastavení si hranic je pro mě mnohokrát velmi zmatečné. Hranice jsou pro mě velmi abstraktní a nedokážu je uchopit. Zjistila jsem, že proto, abych si je okázala stanovit, tak se musím opřít o další aspekty. Těmi jsou moje životní priority a potřeby (fyzické i psychické).
PRIORITY
Stanovila jsem si seznam, kde si seřazuji své priority. Co je u Vás na prvním místě? Není špatné říct, že jste to vy samotní, právě naopak. Jakmile jste spokojení vy, tak můžete tvořit spokojenou rodinu či zdravé vztahy. Co je přednější práce nebo rodina? Pokud je Vaše práce součástí toho, kdo jste a cítíte, že ji máte možná na vyšší příčce než rodinu, přiznejte si to, není na tom nic špatného. Důležité je, abyste v tom byli upřímní. K sobě a posléze i k ostatním. Už to vytváří hranici v tom, koho si do života přivedete, když budete spokojení s tím, že práce je na prvním místě, jelikož je to část z Vás, půjdete do vztahu s osobou, která to bude vědět a bude Vás respektovat.
POTŘEBY
Abych byla spokojenější a odpočatější, musela jsem vnímat, co JÁ teď potřebuju. Když mě tedy někdo požádá o něco a já se zrovna necítím dobře, zvažuji, co je pro mě dlouhodobě udržitelnější. Odmítnout jednou svého kamaráda s tím, že to pochopí a nebo mu vyhovět a překračovat své fyzické a psychické možnosti...nad tím je potřeba se vždy zamyslet. Co bude mít větší důsledek? Jaké rozhodnutí? Naše potřeby známe, možná se je bojíme si přiznat. I na úkor toho, že dnes budeme jen ležet a nebudeme produktivní, ty další dny toho totiž uděláme pak více, jelikož budeme mít energii. Stěžejní je, abychom znali svoje dno, kdy už se cítíme vyčerpaní a dokázali říct ne dříve než se na to dno dostaneme.
KOMUNIKACE
Nechci, aby hranice a umění říkat ne vyznělo jako něco, kdy odmítáme lidi pořád a agresivně. Jde o to dát najevo, že to, co se ode mě teď žádá není v mých silách a jelikož se mám ráda nechci překračovat své možnosti. Avšak můžu nabídnout jiné řešení či jinou pomoc. S tím souvisí asertivní chování a tedy to, že si jdeme za tím, co si myslíme, že je pro nás správné. V asertivní komunikaci nabízím jiné formy pomoci, takové, které mi neubližují a nevyčerpávají mě.
ODVAHA ŘÍCT NE
A s ní se mi pojí pocit viny, který může narušovat naše odhodlání odmítnout někoho. Neodmítáme toho člověka, odmítáme však něco, co víme, že teď není pro NÁS vhodné. Dáváme přednost sobě a hlavně našim potřebám, abychom pak těmto lidem mohli dávat víc.
POZNÁNÍ SÁM SEBE
Snad nejdůležitější odvětví. Důležité je umět pozorovat naše pocity při tom, co děláme. Dělá nám to radost a naplňuje nás to? Naučmě se pozorovat také důsledky našeho chování na naše pocity a zdraví. Cítím se více unaveně v týdnu, kdy jsem byla v jednom kole? Jak se cítím po týdnu, kdy jsem si udělala čas pro sebe? Komunikujte sami se sebou a všímejte si sami sebe.
0 comments:
Okomentovat